12. Pozdní barok a rokoko v západní a střední Evropě

Baroko v Anglii

[z vypracovaných otázek]

Christopher Wren – katedrála sv. Pavla


Rokoko

[z vypracovaných otázek]

intimní reakce na monumentální baroko

prosvětlenost, uvolněnost, hravost, erotičnost, nežná citlivost

Architektura

interiér, nábytek – bílá a zlatá

rokaj = asymetrická mušlička

Matthäuse Daniel Pöppelmann – Zwinger, Drážďany

Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff – Sanssouci, pavilon, letní sídlo Friedricha II., Postupim

Johann Lucas von Hildebrandt – Belveder Vídeň

Johann Bernhard Fischer z Erlachu – Zámek Schonbrunn, 1695

Johann Bernhard Fischer z Erlachu – Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni

Architektura v Českých zemích

Jan Josef Wircha – přestavba arcibiskupského paláce v Praze

Sochařství

Porcelán

Anton Bustelli

Sochařství v Českých zemích

Řezbáři

František Ignác Weisse

Karel Josef Hiernle

Richard Prachner

Lazar Widman

Malířství

Antoine Watteau

Nalodění na Kytheru

Gersaintův vývěsní štít

Francoius Boucher

erotické náměty

Jean-Baptiste Chardin

všední náměty a zátiší

Jean-Honoré Fragonard

herečky

Tiepolo

Malířství v Českých zemích

Václav Vařinec Reiner

pozdní díla

Kosma Damien Asam

Pavel Troger

Franz Anton Maulbertsche

Franz Anton Maulbertsche – kostel v Mikulově


Pozdní baroko a rokoko v Anglii, 18. st.

[z Gombricha]

věk rozumu

Architektura

Christopher Wren

Po katastrofálním požáru 1666 dostal za úkol znovu vybudovat londýnské kostely.

Christopher Wren – Katedrála sv. Pavla, Londýn, 1710
žádné zakřivení, žádný pohyb, majestátnost

__Christopher Wren – kostel St. Stephen Wallbrook, Londýn, 1672

Venkov

Ideálem anglického 18. st. není palác, ale venkovské sídlo.

dobrým vkusem je co nejpřesněji napodobovat Palladia a jeho populární učebnici

Chiswick House – Lord Burlington a William Kent, Londýn, 1788

zahrada nebo park má zobrazovat krásy přírody, ne umělá jako u francouzských zámků

Stourheadské panství, Wiltshire, 1741
drobná architektura v parku, aby to vypadalo jako od Lorraina

Malířství

lordové nezadávají zakázky místním umělcům, protože chtějí mít slavné zahraniční

WIlliam Hogarth

chtěl nový druh obrazu, který bude mít svůj účel

cyklus obrazů, které ukážou odměnu za ctnost a trest za hřích

přesvědčen, že objevil zákony krásy

Ze života prostopášníka, 1735

Joshua Reynolds

je třeba studovat klasická renesanční díla

“Snaží se zachovat tradici, jako by se cítil v nebezpečí.”

a je třeba zobrazovat vznešené a důstojné náměty

intelektuál, chce do portrétů přidat ještě něco zajímavého

Podobizna Josepha Barettiho, 1774

Slečna Bowlesová s psíkem, 1775
různě manipuloval holčičku, aby byla při sezení skutečně šťastná – to asi má být to zajímavé

Thomas Gainsborough

chtěl prostě poctivě malovat portréty, bez nějakých intelektuálních rovin

Slečna Haverfieldová, 1780

/Venkovský výjev
skica krajiny

miloval venkov, chtěl malovat krajiny, ale měl málo kupců

Pozdní baroko a rokoko ve Francii, 18. st.

I ve Francii přestává být v módě přezdobenost.

Jean Siméon Chardin

poklidné pohledy na život obyčejných lidí

Modlitba před jídlem, 1739

Jean-Antoine Houdon

sochař – portrétista

Voltaire, 1778
vidíme ve tváři zžíravý vtip, pronikavou inteligenci i hluboký soucit velkého ducha

J. H. Fragonard

Ze života smetánky – pokračuje ve Watteauově tradici.

Park Vily d’Este, 1760
majestátnost a kouzlo v obyčejném výjevu