4. Impresionismus a postimpresionismus

[z vypracovaných otázek, plus něco málo z Wikipedie (en)]

Impresionismus

Manet

Montagne

Renoire

Degas

Antonín Slavíček

krajinářství

Studoval u Mařáka

Cestoval po Francii, Belgii a navštívil Dubrovník

Červnový den

Na podzim v mlze

Lebeda


Postimpresionismus

Cezanne

Georges Seurat

Vincent van Gogh

Paul Gauguin

Henri de Toulouse-Lautrec

Henri Rousseau

Celník Rousseau

samouk

Spící cikánka


Impresionismus

[z Gombricha]

Edouard Manet (1832–1883)

(třetí vlna revoluce)

Tvrdí, že způsob znázorňování skutečnosti, jaký volí akademismus, je milný.

Diváci si zvykli, jak by měli věci vypadat, a tak zapomněli, že skutečnost může být dost jiná – měkké přechody světla a stínu vůbec nejsou tak časté.

Ve skutečnosti nevidíme jednotlivé předměty, ale shluky barev.

v něčem podobný Fransi Halsovi, Giorgionemu nebo Tizianovi

Balkón, 1869
podle Goyi

Výstava Salón zamítnutých po odmítnutí na oficiálním Salónu.

Monet při práci ve své loďce, 1874

Dostihy v Longchamps, litografie, 1872
dojem světla, rychlosti, pohybu
W. P. Frith – Den v Derby, 1856
Nepřirozené zobrazení všech detailů najednou – Manet naopak ukazuje jen to, co mohl skutečný svědek postřehnout.

Claude Monet (1840–1926)

Maluje v plenéru, rychle, jak se zrovna příroda mění.

Imprese, východ slunce
na základě něj posměšně všichni označeni jako impresionisté

Kouzelné účinky světla a vzduchu jsou mnohem důležitější než námět.

Nádraží St. Lazare v Paříži, 1877

Auguste Renoire (1814–1919)

Taneční zábava v Mouline de la Galette, 1876

Camille Pissarro (1860–1903)

Boulevard des Italiens ráno za slunečního svitu, 1897

Inspirace

fotografie

Umělci musí prozkoumávat oblasti, které fotografie nedokáže postihnout.

Inspiruje k zachycení okamžiku.

japonská barevná grafika

V Japonsku o ní neměli velké mínění, preferovali tradiční dřevořez.

Impresionisté ji ale objevili, bavila je její nedotčenost akademismem.

Edgar Degas (1834–1917)

kresba, obdivoval Ingra

Sledoval baletky s chladnou objektivitou.

Strýc a neteř, 1875

Čekání na nástup, 1879

Auguste Rodin (1840–1917)

nedokončenost, kusy neopracovaného kamene

James McNeill Whistler (1834–1903)

Kompozice v šedé a černé (podobizna umělcovy matky), 1871
upozorňuje na nepodstatnost námětu nesouvisejícím názvem

Nokturno v modré a stříbrné: Starý batterseaský most, 1875


Paul Cézanne (1839–1906)

Aix-en-Provence

Řekl, že chce “malovat Poussina podle přírody”.

záleželo mu na celkové harmonii

Montagne Sainte-Victoire, 1885
Mění směr tahů štětce.

Řeší vztah barvy a modelace.

Paní Cézannová, 1892

Hory v Provence, 1886

Zátiší, 1878

George Seurat (1859–1991)

teorie vnímání barev, jejich skládání v oku

pointilismus

Most v Courbevoie, 1886

Vincent van Gogh vinčent fan choch

Zapůsobil na něj Millet se svým sociálním posláním.

podporoval bratr Theo

odloučení v Arles, záchvaty šílenství

Umění má poskytovat radost a útěchu i obyčejnému člověku.

Vyjadřuje v malbě i své emoce.

Žitné pole s cypřiši, 1889

Pohled na Saintes-Maries, kresba, 1888

Umělcův pokoj v Arles, 1889
při pohledu na obraz by si člověk měl odpočinout

v záchvatu napadl Gauguina

Paul Gauguin (1848–1903)

znechucen Evropou odjel do tichomoří

Cesta pryč je společná řadě umělců: Delacroix se odebral do Alžíru, Preraffaelité hledali nezkaženost v minulosti, Impresionisté obdivovali Japonce.

Snění s otevřenýma očima, 1897

Van Gogh malující slunečnice, 1888

Post-impresionismus

Všichni tři – Cézanne, Gogh i Gauguin byli velmi osamělí.

  • Cézanne chce řád a vyváženost.
  • Gogh chce vyjadřovat city.
  • Gauguin se chce učit od primitivů.