3. Předhelénský a helénský svět východního Středomoří

1250 přišli Dórové a zničili Mykénskou kulturu.

Řecko, 7.–5. st. BC [3]

[z Gombricha]

Řekové

hrnčířské vyrobky zdobené geometrickými vzory

Nejranější chrámy ze dřeva.

Kolem 600 BC začínají napodobovat tyto stavby v kameni.

  • architráv
  • triglyf – tři zářezy

sochy dvou jinochů (580 BC) – ještě velmi egyptské

“Egypťané založili umění na vědomostech. Řekové používali oči.”

Sochaři zkoumali stále nové způsoby znáronění těla.

Malířství se dochovalo pouze na keramice.

Achilles a Ajax hrají dámu (500 BC) – váza v “černofigurovém slohu”
zboku

Objevení perspektivní zkratky.

Loučí se válečník (500 BC) – váza v “černofigurovém slohu”
Hlava z profilu, ale jedna noha zepředu a štít zboku.

Umělci se snažili zobrazit postavy s jasnými obrysy, uplatnit tolik vědomostí o lidském těle, kolik byli schopni.

Periklova doba

Roku 480 BC Peršané spálili chrámy na Akropoli.

Periklas dal stavět nový.

Parthenon (450 BC)

dorský sloh

stavitel Iktinos, sochař Feidias

socha Palas Athény (432 BC)
Feidias

gigantická dřevěná socha

zlato, kůže, slonovina, drahé kameny v očích

Naháněla hrůzu.

Diova socha v Olympii – Feidias

Chrám v Olympii (457 BC)

Herkulovy činy (460 BC)
ve čtvercích nad architrávem tohoto chrámu

postava z pohodlného úhlu, ale s propracovanými svaly

drapérie odráží tvar postavy pod ní

Sochy sportovců

hlava vozataje (Delfy, 470 BC)
obecný obličej
diskobolos (450 BC)
sochář Myrón

Není zpomalený záběr, ale jen postaven do pozice, která opět nejlépe ukáže jeho tělo.

vozataj v Parthenonu (440 BC)
součást pásu kolem Parthenonu

jistota, perspektivní zkratka není problém

pohyb

Práce ducha

Sokrates: umělci mají znázorňovat “práci ducha”, jak “city působí na tělo”.

Umělci dokázali dávat najevo nevyřčené city.
držení těla
Hegesin náhrobek (420 BC)
Hegeso vybírá šperk ze skříňky.

splívající drapérie vyjadřuje klid

Řecko, 4. st. BC až 1. st. AD [4]

[z Gombricha]

zjemnění a vytříbenost

ionský sloh
tenký sloup s drážkami
bohyně Niké (408 BC)
jemná zřasená látka na sehnuté dívce

Praxiteles (4. st. BC)

Hermes drží mladého Dionýsa (350 BC)
vyhlazená socha

Pod měkkou pokožkou cítíme svaly.

Nezkrášluje skutečné lidi, ale dává obecnému život.

Apollón Belvederský (350 BC)

Venuše Mélská (1. st. BC)

Helénistická doba – doba Alexandra Velikého

Až koncem 4. st. objevují umělci zobrazení rysů konkrétního člověka.

Lysippos
alexandrův dvorní sochař

portrétoval

hlava Alexandra Velikého (300 BC)

korintský sloh
bohatě zdobeno

Dramatické a divoké sochy a reliéfy

  • Bohové bojující s Giganty (170 BC)
  • Láokoón a jeho synové (25 BC)

Malířství

Malíři byli ve své době slavnější.

Nedochovalo se.

Krajinomalba
Až v helénistické době se zájem směřuje také na člověka na venkově.

Vzdálenější předměty jsou menší, ale ne ve správné perspektivním poměru. Vzdálenosti jsou nejasné.